|
Projekt Evropské komise PULMAN (Public Libraries Mobilising Advanced Networks)
představuje
program pro uživatelsky přívětivou společnost (Digitální informační
společnost) a stimuluje sdílení společenských opatření
a praktických výsledků důležitých pro digitální věk ve veřejných
knihovnách, které působí na místní a regionální úrovni.
Zpráva o řešení projektu PULMAN v letech 2001 - 2003
(dokument ke stažení ve formátu .doc, 59 kB)
Evropské veřejné knihovny se ocitají v současné době ve složité situaci. Jejich
nezastupitelná role v oblasti neformálního vzdělávání jakoby byla zpochybňována,
jejich role v občanské společnosti nedoceněna a jejich konkurenceschopnost v
porovnání s ostatními institucemi poskytujícími informace oslabena.
Poptávka po některých tradičních a dobře zavedených službách (jako je např.
půjčování beletrie) v některých částech Evropy evidentně klesá a odborníci se
shodují na tom, že je to reakce na celou řadu skutečností, mezi něž patří kromě
již zmíněného stále masovějšího přístupu k Internetu také rostoucí množství
médií šířících kulturní obsahy a také stále se rozšiřující skupina lidí, kteří
si knihy, jež čtou, spíše nakupují než půjčují v knihovnách.
Slýcháme stále, že veřejné knihovny hrají důležitou roli při vytváření vzdělané
informační společnosti. Nicméně pokud jde o dětského čtenáře, bohatství a rozmanitost,
takřka samozřejmé u tištěných zdrojů, stále ještě u online dokumentů chybějí
a zajištění přístupu k četbě (v tradičně chápaném smyslu slova) zejména v těch
zemích, které procházejí obdobím ekonomické transformace, je stále životně důležitou
záležitostí.
Přístup k online zdrojům je v jejich situaci často přidanou svízelí navíc a
veřejné knihovny v těchto zemích stojí tedy tváří v tvář dvěma problémům současně,
ale často s menším objemem zdrojů.
Jaké důsledky bude mít "elektronizace" pro knihovny ?
- Zdá se pravděpodobné, že rozšiřující se dostupnost informačních služeb
poskytovaných na dálku a využití Internetu pro vyhledávání informací povede
ke snížení počtu fyzických návštěv.
- Potřeba uživatelsky přívětivých online služeb, které uspokojí potřeby všech
občanů, je obrovská a stále je zde poměrně velká skupina populace, která nemá
přístup ani kvalifikaci k jejich využívání. Veřejné knihovny by se tudíž měly
zaměřit právě na ty skupiny uživatelů, které mají přístup k síti ztížen, a
vycházet z toho, že přispívají k vytváření sociálně integrované společnosti
tím, že jsou:
- bezpečnými místy společenského styku bez rizika, kde je každý vítán
- vstřícnými, užitečnými a loajálními institucemi, kde se lidé setkávají
za stejných podmínek
- institucemi civilními a úctyhodnými
- institucemi veřejnými, objektivními, nevydávajícími žádná pověření ani
akreditace
- branami k vědění umožňujícími načerpat síly k učení a katalyzátorem
změn
- místy k objevování a sdílení potěšení z různorodosti
- místy k setkávání jednotlivců a myšlenek vytvářených a vytvářejících
společenství
- Vzhledem k postupující globalizaci světa je nutno, aby etnika v různých
regionech Evropy postupně nezanikala a neztrácela identitu, a proto nabývá
na důležitosti spolupráce veřejných knihoven s dalšími kulturními institucemi
na místní či regionální úrovni a užší kontakt s podnikatelskými komunitami
v obci či regionu.
Zpřístupnění sbírek archivů a muzeí, které jsou na lokální či regionální úrovni
k dispozici, může posílit pocit příslušnosti k regionu nebo historii rodů
a jejich transformace do elektronické podoby by měla být jedním z cílů spolupráce,
k níž zatím dochází jen sporadicky.
- Evidentní se také jeví nutnost poskytování služeb, které občanům usnadní
získávání informací z oblasti správy a místní samosprávy, zdravotní péče,
pracovních příležitostí či možností rekreace.
- Vzhledem k nutnosti paralelní existence zdrojů v elektronické podobě a
knihovních fondů bude nutno budovat integrované informační fondy a poskytovat
integrované informační služby, které zahrnou jak tradiční tištěné dokumenty,
tak také dokumenty v elektronické podobě.
Uvedené problémy, resp. specifikace role knihoven v nových společenských podmínkách
a identifikace jejich místa v informační společnosti 21. století se staly hlavní
náplní projektu Evropské komise PULMAN (Public libraries mobilising advanced
networks).
Projekt a jeho síť vznikly v prostředí sociální a ekonomické politiky Evropské
unie a jsou součástí akce e-Europe a jejího Akčního plánu, jehož základní myšlenkou
je přiblížit internet co nejširšímu okruhu občanů jeho zlevněním a zrychlením,
pokud jde o operativnost poskytovaných služeb, s akcentem na urychlení přípravy
legislativního rámce a podporu výstavby infrastruktury pro nově zaváděné služby
v Evropě včetně aplikace nových metod spolupráce a měření výkonů.
Zpracovávání výstupů i vytváření sítě v rámci projektu PULMAN bylo financováno
Evropskou komisí v rámci Fifth RTD Framework Programme (5. rámcového programu
Evropské unie pro výzkum,technologický rozvoj a demonstrace - oficiální překlad
používaný Technologickým centrem AVČR) zaměřeného na technologii informační
společnosti. Realizace projektu byla zahájena v květnu roku 2001 a oficiálně
skončí v květnu 2003.
Manažerem projektu byl Rob Davies, (Společnost MDR Partners - Velká Británie)
a koordinátorem pan Jan van Vaerenbergh, ředitel Městské knihovny v Antverpách
(Antwerp City Library).
Na realizaci projektu a vytváření sítě PULMAN se podílely:
- Partnerské organizace
Partnerské organizace byly signatáři smlouvy s Evropskou komisí. Tyto organizace
byly odpovědné za rozvoj projektu a dosažení cílů "vzorové sítě"
resp. zpracování jednotlivých výstupů, vytváření databáze, svolávání pracovních
setkání, organizaci stáží, vydávání "Newsletters",tvorbu a aktualizaci
webové strany projektu a také vyplácení odměn za zpracovávání podkladů a překladů
do angličtiny. Dá se tedy říci, že na nich spočívala hlavní tíha řešení úkolu.
Partnery projektu resp. jeho zpracovateli byly Antwerp City Library (Městská
knihovna v Antverpách-Belgie), Aarhus Municipal Libraries (Městské knihovny
v Aarhusu-Dánsko),Amitie SRL(Amitie - oborové sdružení universitních center
vzdělávání zaměřené na školící aktivity v oblasti softwaru a informační technologie
působící v rámci programu COMETT financovaného Evropskou komisí -COMmunity
program for Education Teaching and Training- Itálie),Aquitaine Europe Communication-Francie,
Bibliotheca Judeteana" Octavian Goga " Cluj-Rumunsko, Biblioteca
Municipal de Oeiras (Městská knihovna v Oeiras-Portugalsko), Dublin City Public
Libraries - (Dublinské veřejné knihovny-Irsko) ,Essex county council, (Rada
hrabství Essex-Velká Británie) European Bureau of Library, Information and
Documentation Associations -EBLIDA-(Ústředí knihovnických, informačních a
dokumentačních asociací-EBLIDA), Knjiznica Otona Zupancica Ljubljana (Knihovna
Otona Zupančiče -Lublaň-Slovinsko), Helsinki City Library (Městská knihovna
v Helsinkách-Finsko), MDR Partners, Stadtbibliothek Bremen (Městská knihovna
v Brémách-SRN), Stichting Foundation Resource Centre Libraries For Print Handicapped
In Developing Countries -FORCE (Stichting Nadační centrum knihoven pro dyslektiky
v rozvojových zemích-FORCE-Holandsko), CERLIM (Centre for Research in Library
and Information Management- Středisko výzkumu řízení knihoven a informačních
zařízení při Metropolitní univezitě v Manchesteru Velká Británie), Veria Central
Public Library (Ústřední veřejná knihovna Veria- Řecko), Wojewodzka Bibliotheka
Publiczna v Olsztyne ( Veřejná knihovna vojvodství Olsztyn-Polsko),International
Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres - IAML.
- Národní koordinátoři
Každá z 26 zemí tvořících původní základ sítě PULMAN jmenovala národního koordinátora.
Mezi země, v nichž účastnické instituce neměly status organizací uvedených
v bodě 1, patřily tyto: Rakousko (BüchereiVerband Östereichs-Spolek knihovníků
Rakouska), Bulharsko( St.Cyril and Methodius National Library - Národní knihovna
Cyrila a Metoděje), Česká republika (Národní knihovna České republiky), Estonsko
( National Library of Estonia- Národní knihovna Estonska), Maďarsko( Public
Library Consultancy - Poradenské centrum pro veřejné knihovny), Litva (Department
of Library Science Vilnius University-Oddělení knihovní vědy Univerzity ve
Vilniusu), Lotyšsko(National Library in Latvia - Lotyšská národní knihovna),Lucembursko(
Ministry of Culture, Higher Education and Research Ministerstvo kultury- Vyšší
vzdělávání a výzkum),Norsko (Trondheim Public Library- Veřejná knihovna v
Trondheimu), Slovensko (Univerzitní knihovna v Bratislavě), Španělsko (Bibliotheca
Publica del Estado-Bibliotheca Provincial de Huelva) a Švédsko (DIK forbundet)
. Tyto země nebyly zpracovateli výstupů projektu a podílely se pouze na přípravě
podkladů a implementaci výsledků.
Role národních koordinátorů spočívala v tom, že byli odpovědni za podporu,
provedení a řízení akcí průzkumového a implementačního charakteru v jednotlivých
zemích včetně:
- ustavení podpůrných skupin aktivistů
- vytvoření meziresortních kontaktů ( s muzei a archivy)
- rozšiřování výsledků projektu v co možná nejširším měřítku
- organizace národního semináře
- zajištění překladu "Doporučení projektu PULMAN" a diskuse
o nich
- podpory účasti na akcích školícího a propagačního charakteru včetně
závěrečné konference
- stimulace a koordinace zpracovávání a zasílání příspěvků na webovou
stránku projektu a aktualizace zpráv o strategických opatřeních v oblasti
lidových knihoven v jednotlivých státech
Jmenovitý přehled osob je uveden na webové straně projektu PULMAN
- Mezinárodní virtuální rada projektu
Tato skupina byla tvořena zkušenými a renomovanými odborníky z evropských
mezinárodních knihovnických organizací, nadací a knihoven a jejím úkolem bylo
působit jako odborný poradní orgán garantující odbornou kvalitu projektu a
rozvoje sítě. Členy tohoto orgánu byli: Chris Batt,Director of Libraries and
Information Society Team, Resource: The British Council for Museums, Archives
and Libraries,( ředitel týmu Knihovny a informační společnost Britské rady
pro muzea, knihovny a archivy Resource - Velká Británie) Adolf Knoll,Deputy
Director for Strategic Planning, Research, and Technological Development (náměstek
ředitele NKČR pro strategické plánování výzkum a technologický rozvoj-ČR),
Walter Koch, CSC-Cultural Service Centre and Professor, Technical University
of Graz (Centrum kulturních služeb,profesor Technické univerzity v Grazu -Rakousko),
Rima Kupryte, Open Society Institute, (Sorosova nadace,Maďarsko); Norma McDermott,
Director, The Library Council Dublin(ředitelka,Knihovní rada,Irsko) Andreas
Mittrowann, Public Libraries Division, Bertelsmann Stiftung - Bertelsmann
Foundation (Odbor veřejných knihoven Bertelsmannovy nadace,SRN) Dr. Klaus
Reinhardt Ehemaliges Deutsches Bibliotheksinstitut German,Libraries Institute
Berlin(dřívější Německý institut pro knihovny-SRN),Ross Shimmon, Secretary
General, International Federation of Library Associations and Institutions
-IFLA ( generální tajemník IFLA) ,Jens Thorhauge, Danish National Library
Authority (Dánský národní úřad pro knihovny- Dánsko), Maria Jose Moura, Vice
President,Conselho Superior das Bibliotecas Portuguesas (vicepresidentka Ústřední
rady portugalských knihoven)
Po pracovní konferenci účastníků projektu konané v Helsinkách 19. a 20. února
2002, která hodnotila dosavadní postup prací, byl realizován návrh na rozšíření
sítě PULMAN a dalšími zeměmi, jejichž knihovny se připojily jako partnerské
organizace se staly Rusko a Turecko a zeměmi s národními koordinátory pak Albánie,
Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Moldávie,Černá Hora,Srbsko
a Ukrajina. Tak se počet účastníků projektu zvýšil na 36. V této rozšířené podobě
zahájil projekt(PULMAN-XT) činnost 15. června 2002 s cílem poskytnout výstupy
projektu do zemí sousedících s Evropskou unií nebo dalších zemí kandidátských
a podpořit zde zavádění nových činností a služeb.Tento krok byl vedoucími představiteli
5.rámcového programu příznivě hodnocen.
Česká republika se podílela se na přípravě podkladů k projektu,popularizaci
jeho realizace a zajištění překladu "Doporučení" včetně uspořádání
národního semináře, nikoli však na konkrétním tvůrčím zpracovávání některého
z výstupů. Členem Mezinárodní virtuální rady projektu byl pan Adolf Knoll, náměstek
ředitele NKČR, národním koordinátorem projektu pak Miroslav Ressler, vedoucí
oddělení studijního a informačního Odboru knihovnictví NKČR.
Aktivity projektu lze rozdělit do 4 základních okruhů:
- podpora rozvoje demokracie a občanské společnosti
- podpora ekonomického a sociálního rozvoje v podmínkách regionu a obce
- podpora zpřístupňování rozmanitosti kulturního dědictví v regionech
- podpora celoživotního vzdělávání s tím, že základním cílem je vytvoření
nejen fyzické, ale i virtuální sítě knihoven, která bude poskytovat integrované
služby všem občanům.
Za tím účelem došlo ve všech zemích, jež se projektu zúčastnily ke zmapování
situace v oblasti veřejných knihoven , vytvoření databáze elektronických zdrojů
z oblasti výchovy a vzdělávání, identifikaci knihoven, jež mohou být příkladem
pro ostatní pokud se týká řízení knihoven, správy integrovaných služeb a využívání
IT. Mezi důležité aktivity projektu patřila také školicí činnost, organizovaná
v tzv. Centres of Excellence, tj. ve školicích centrech vybraných knihoven evropských
zemí. V roce 2002 těchto stáží zúčastnili z České republiky Ing. A. Brožek ze
Severočeské vědecké a veřejné knihovny v Ústí nad Labem, Alice Havránková z
Krajské knihovny v Karlových Varech a Mgr. Daniela Hebnárová z Knihovny Kroměřížska
(http://www.pulmanweb.org/news/workshops.htm).
Jedním z nejdůležitějších výsledků projektu je shromáždění rozsáhlého souboru
odkazů na webové stránky modelových institucí a zpracování webografie, jež může
poskytnout užitečné informace k přeměně knihoven v konkurenceschopná zařízení,
která se prosadí na trhu informací.
Webografie je důležitou součástí Souboru doporučení projektu PULMAN,
jehož první verze vznikla koncem roku 2001 a byla předmětem diskuse semináře
v Helsinkách, který se uskutečnil ve dnech 19. a 20. února 2002. Bylo vzneseno
mnoho připomínek a dalších námětů k tomuto souboru, především pokud jde o ty
kapitoly, jež mají působit na politické představitele. Soubor doporučení byl
přeložen do většiny jazyků zemí, které se projektu účastnily a dán k dispozici
k široké národní diskusi v těchto zemích. Stal se také předmětem jednání národních
seminářů, které v těchto zemích proběhly (v ČR se akce uskutečnila 5. 12. 2002)
a podle připomínek byl pak řešiteli projektu znovu upraven. Druhá verze těchto
doporučení byla právě dokončena a po provedení redakčních a překladatelských
úprav bude vydána NK ČR tiskem.
Dokument je strukturován takto:
- Oddíl 1. - Doporučení sociálně politického charakteru
- Sociální integrace
- Elektronická státní správa a místní samospráva a občanství
- Přístup a služby pro tělesně a smyslově postižené občany a občany s
poruchami učení a vědomostními bariérami
- Služby veřejných knihoven pro děti a školy
- Služby veřejných knihoven podporující vzdělávání dospělých
- Informační služby sociálnímu a ekonomickému rozvoji společnosti
- Přístup k různým kulturním obsahům
- Přístup k hudebním materiálům
- Oddíl 2. - Doporučení pro řízení
- Měření výkonů a nástroje hodnocení činnosti knihoven
- Financování a příležitosti k získání finančních prostředků
- Spolupráce, konsorcia a společenství
- Veřejný zájem a přístup k dokumentům chráněným copyrightem (autorským
zákonem)
- Řešení legislativních problémů digitalizace v odborném kontextu služeb
knihoven
- Oddíl 3. - Doporučení pro odbornou činnost
- Digitalizace
- Rozvoj integrovaných knihovních systémů
- Poskytování multimediálních digitálních služeb
- Způsoby poskytování elektronických dokumentů
- Identifikace zdrojů a vyhledávání informací
- Individualizace služeb, adresné poskytování informací
- Technická řešení vícejazyčných otázek
- Rejstřík
Každá kapitola obsahuje stručné resumé, tematické vymezení, uvedení do politických
souvislostí, soubor užitečných rad pro odbornou praxi, úkoly pro budoucnost
a v závěru odkazy na webové stránky knihoven a zařízení, u nichž se lze inspirovat
či poučit. Publikaci lze chápat jako metodický materiál k realizaci sociálně
politických a strategických opatření v oblasti veřejných knihoven, archivů a
muzeí, řízení informačních služeb v těchto zařízeních a stimulaci nových forem
činnosti v podmínkách informační společnosti. Věřme, že uvedená doporučení napomohou
nejen systematičtějšímu postupu knihoven při zavádění nových služeb v digitálním
věku, ale i zlepšení přístupu decizní sféry k "elektronizaci" informačních
služeb knihoven, muzeí a archivů.
V souvislosti se záměry projektu PULMAN, jež jsou zmíněny výše, je na místě
poznamenat, že se, pokud jde o situaci v České republice, opravdu nemáme za
co stydět a můžeme uvést řadu knihoven v ČR, které si již dnes uvědomují nutnost
integrace nových a tradičních služeb. Existuje zde mnoho příkladů, kdy knihovny
působí jako skutečná informační centra obcí, vzdělávací centra regionů a střediska
výkonu regionálních funkcí tak, jak je stanoveno v knihovním zákoně. Rovněž
existují knihovny, které se velmi intenzivně zabývají otázkami sociální integrace
a inovacemi služeb pro zdravotně postižené a jsou i v evropském měřítku velmi
dobře hodnoceny.
Je nutno též zdůraznit, že v oblasti koncepční a strategické bylo již mnohé
učiněno:
- vyšel nový knihovní zákon, který odráží novou společenskou a ekonomickou
situaci
- byla zpracována Strategie knihoven v České republice na léta 1999 -2003
- probíhá příprava standardů veřejných knihovnických a informačních služeb
knihoven
- byl zpracován přehled regionálních funkcí veřejných knihoven
To ovšem naznamená že by v oblasti mezinárodní spolupráce nebylo co zlepšovat.
Pokud jde o masivnější účast českých veřejných knihoven na společných zahraničních
projektech zatím spokojeni být nemůžeme a bylo by třeba, abychom byli komunikativnější.Podíváme-li
se blíže na výčet partnerských organizací, vidíme, že mezi nimi jsou i knihovny
z Polska, Slovinska a Rumunska se kterými se rozhodně můžeme poměřovat a proto
se domnívám, že by do budoucna bylo rozhodně žádoucí, abychom se v ČR dočkali
mnohem početnější účasti.
Vraťme se však k Souboru doporučení, jehož překladu věnovali národní koordinátoři
a jejich spolupracovníci největší úsilí. Je jasné, že samotná doporučení bez
předpokladu realizace postrádají smysl, a proto řešitelé připravili pro závěrečnou
konferenci v Portugalsku k diskusi materiály, které naznačují další možnosti
uplatnění nových forem činnosti knihoven, a také návrh Manifestu, který uveřejňujeme
na závěr článku. Zmíněná akce se konala ve dnech 13. a 14. března v portugalském
Oeiras. 200 politiků a odborníků z veřejných knihoven, archivů a muzeí z
téměř 40 zemí se setkalo k diskusi o významu a roli regionálních a místních
institucí, jež se zabývají ochranou a zpřístupňováním kulturního dědictví.
Konference se zúčastnili představitelé těchto zemí: Albánie, Rakouska, Běloruska,
Belgie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska,
Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska,
Makedonie, Moldávie Holandska, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Ruska,
Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Turecka, Ukrajiny, Spojeného království,
Jugoslávie (Srbska a Černá Hory) a České republiky.
Česká republika byla reprezentována Blankou Koubovou, zástupkyní ředitelky
Odboru umění a knihoven Ministerstva kultury ČR, a Miroslavem Resslerem, vedoucím
oddělení studijního a informačního Odboru knihovnictví NK ČR a koordinátorem
projektu v ČR. Konference se také zúčastnil též Adolf Knoll, náměstek, ředitele
NK, jako člen mezinárodní virtuální rady projektu PULMAN.
Toto mezinárodní setkání bylo vyvrcholením aktivit a zakončením projektu a
jeho hlavními tématy byly "Role knihoven v celoživotním vzdělávání",
"Demokracie a občanství", "Ekonomický a sociální rozvoj"
a "Rozmanitost kultury". Ke každému z těchto témat byl pořádán
samostatný seminář. Program byl koncipován tak, aby umožnil strategický pohled
na současnost i budoucnost vývoje Evropy.
Zásadní projevy k projektu PULMAN a situaci veřejných knihoven v Evropě přednesli
Rob Davies a Jens Thorhauge. První z nich je manažerem projektu PULMAN a druhý
generálním ředitelem Danish National Library Authority, což je instituce, pověřená
vládou péčí o veřejné knihovny.
Rob Davies se ve svém příspěvku zabýval výsledky projektu PULMAN a vyzvedl
zejména tyto skutečnosti:
- Můžeme zaznamenat solidní pokrok v mnoha evropských zemích, pokud jde o
zavádění digitálních služeb, rozvoj činností zaměřených na vzdělávání a podporu
aktivit umožňujících občanům mít k dispozici přístup k IT.
- Obraz získaný během zpracování projektu PULMAN však ukazuje na rozdílnou
situaci v evropských zemích. Mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, pokud
jde o úroveň poskytovaných služeb. Jak instituce, tak jejich služby musejí
rychlejšími změnami a restrukturalizací reagovat na měnící se potřeby uživatelů.
- Problematika existence veřejných knihoven v digitálním věku, jež byla programem
PULMAN reflektována, vyžaduje, aby pozornost byla upřena k následujícím otázkám:
- Jak měřit vliv investic do lokálních kulturních služeb, např. koordinací
srovnávacích testů, měření výkonů a statistikou?
- Jak vytvořit prostor pro úspěšnou spolupráci veřejných knihoven, archivů
a muzeí?
- Jak poskytnout místním kulturním zařízením odpovídající technologii a techniku
za přijatelnou cenu tak, aby se mohly lehce připojit např. ke službám, jichž
je možno využívat prostřednictvím webových stránek? Má-li se to podařit je
třeba úzce spolupracovat s průmyslovými podniky.
- Základní oblasti, ve kterých je nutno uskutečnit změny, jsou:
- Rozvoj národní a místních strategií, programů a financování
- Realizace opatření mezirezortního charakteru a spolupráce
- Rozšíření digitalizace dokumentů lokálního a regionálního charakteru
- Usnadnění a integrace nákladů souvisejících s technologií
- Doporučení projektu PULMAN jsou obecně oceňována pro svou použitelnost a
aplikovatelnost. Některé země, především ty, které nejsou v EU, zjistily,
že doporučení odborného charakteru jsou zaměřena především na budoucí vývoj
a poskytují jakýsi kontrolní seznam základních problémů, které je třeba při
zavádění digitalizace v dlouhodobé perspektivě uvážit a překonat spolu s financováním.
Nedostatek kvalifikovaného personálu v současné době - v různé míře v různých
zemích - a připojení k internetu a další technice jsou rovněž důležité bariéry,
které je třeba překonat. Příklady úspěšné praxe, na něž je odkazováno v Doporučeních,
vzbudily velký zájem a v některých zemích se staly základním zdrojem a vodítkem
při plánování rozvoje služeb knihoven poskytovaných v elektronické podobě.
Druhé vydání Doporučení bylo doplněno ještě dalšími URL úspěšných institucí
po jednání jednotlivých národních workshopů.
- Veřejné knihovny hrají důležitou roli při budování nových a přístupných
sítí po rozpadu sítí staršího typu, jež jsou známy ze zemí, které se nyní
nacházejí ve stadiu přeměn, ale právě u nich je třeba vzít v úvahu rozdíly,
pokud jde o způsobilost "držet krok" při zavádění IT. Doporučení
budou nápomocna při zavádění nových typů služeb a zlepšování těch stávajících.
Ale základní problémy, jako jsou personální zajištění, odpovídající umístění
(včetně zajištění vhodných objektů) a technické vybavení, je stále třeba řešit.
- Je nezbytné vytvořit vládní programy a zajistit veřejné prostředky na podporu
masivnějšího zavádění ICT do veřejných knihoven a vyvinout úsilí za účelem
zlevnění přístupu knihoven k internetu.
- Je nutno zpracovávat a sdílet informace o projektech zaměřených na celoživotní
vzdělávání ve spolupráci s městskými školskými úřady.
- V některých zemích bude třeba zlepšit informovanost knihovníků o sociálních
opatřeních, pokud jde o zamítnutí přístupu k internetu.
- Veřejné knihovny by měly být v centru procesu "elektronizace"
státní správy a samosprávy. Měly by napomoci zlepšit povědomí o ní, jak mezi
úředníky státní správy a místní samosprávy, tak mezi občany. Při realizaci
programů elektronizace státní správy a samosprávy je nutno shromáždit více
informací o evropských zkušenostech.
- Jednou ze základních rolí veřejných knihoven je spolupracovat se školami,
rodinami a zařízeními sociální péče.
- Spolupráce veřejných knihoven při podpoře ekonomiky a obchodu vyžaduje kvalifikovaný
a dobře vyškolený personál, technické vybavení a infrastrukturu.
- Uživatel je vždycky ve středu zájmu.
- Ve výše uvedeném kontextu je nezbytné reálné hodnocení/měření výkonů.
- Nábor a udržení personálu veřejných knihoven s odpovídající kvalifikací
včetně dovedností ICT jsou v kritickém stavu a vyžadují v mnoha zemích změnu
sociálního i finančního postavení knihovníků .
- Je potřeba stanovit místní, regionální i národní politiku za účelem podpory
spolupráce a koordinace rozvoje služeb místních knihoven, archivů a muzeí,
která začne na národní úrovni a vezme v úvahu příklady objevující se v některých
zemích Evropské unie (jako např. v Norsku nebo Spojeném království).
Jens Thorhauge se ve svém příspěvku zabýval posláním NAPLE ( National Authorities
for Public Libraries in Europe) a průzkumem, který toto sdružení uskutečnilo.
Informaci, týkající se průzkumu veřejných knihoven v Evropě, lze shrnout do
několika bodů:
- nové technologie se tak či onak prosazují ve všech knihovnách a ty, přestože
je jejich zavádění nerovnoměrné, se mění z "manufaktur" orientovaných
na půjčování knih na hybridní a virtuální střediska služeb
- ve většině evropských zemí lze pozorovat relativně silnou politickou podporu
knihovnictví a většina evropských států má knihovnickou legislativu, která
není starší než 5 let
- ve službách poskytovaných veřejnými knihovnami můžeme zaznamenat extrémní
rozdíly (jsou knihovny, které poskytují širokou paletu služeb - návody pro
vyhledávání na internetu, elektronické referenční služby, speciální informační
služby, tematické informační brány, portály a kvalitní domovské stránky -
a knihovny, v nichž tyto služby nenajdeme vůbec
- extrémní rozdíly jsou patrné také v oblasti zdrojů, finančních prostředků,
kvalifikačních předpokladů, dovedností a dokonce i vizí či výhledů do budoucna
Lektor považuje za absolutně nezbytné, aby se veřejné knihovny prosadily jako
rozhodující poskytovatelé informací a organizovaly mnohem systematičtěji kurzy
týkající se informační gramotnosti a to na všech úrovních.
Ve svém vystoupení pan Thorhauge také načrtl v několika bodech svou představu
"hybridní knihovny".
Podle jeho názoru je HK knihovna, která nabízí:
- přístup k záznamům výtvorů lidské paměti, které mohou být jakýmkoliv způsobem
uchovávány
- půjčování sbírek v tištěné i digitalizované podobě
- přístup ke katalogům na principu www
- přístup k sítím a síťovým službám
- podporu navigace při vyhledávání informací na síti
- pracovní stanice pro uživatele
- školicí a vzdělávací příležitosti všem občanům
- místo k setkávání při různých příležitostech
- poskytování dokumentů v elektronické formě
- speciální služby různým skupinám uživatelů
HK bude:
- součástí sítě knihoven (perspektivně světové)
- spolupracovat obzvláště úzce s ostatními vzdělávacími a "paměťovými
institucemi"
- vytvářet profil služeb v úzké vazbě na potřeby obce
K realizaci tohoto poslání je třeba zpracovat strategii:
- rozvoje technologie informační společnosti
- rozvoje a vývoje kvalifikace a dovedností personálu
- vytváření a marketingu nových služeb
- vytváření jednotné organizační struktury pro knihovny sítě
Celý proces musí být řízen a vyžaduje osobnosti s odpovídající kvalifikací.
V souvislosti s integrací tradičních a nových služeb autor uvedl, že je sice
dobře, že knihovny od začátku tohoto procesu dosáhly mnoha úspěchů, ale že nelze
pokračovat bez zdrojů a odpovídající kvalifikace.
Závěrem Jens Thorhauge dodal, že strategie evropských knihoven musí vycházet
z politiky a opatření přijatých na úrovni jednotlivých států a že je třeba zintenzivnit
dialog o těchto otázkách a celou akci koordinovat.
Další důležitou částí konference byly semináře k jednotlivým tématům uvedeným
výše. Každý ze seminářů měl na pořadu 3 případové studie.
Na semináři č. 1 nazvaném Democracy and citizenship [Demokracie
a občanství] byly projednávány tyto materiály: Seamless UK [Informace pro občany
Spojeného království] - lektor Mary Rowlatt, Velká Británie), Growing up in
a library [Dospívání v knihovně] - lektor Verena Tibijas, Chorvatsko a Ask anything
- Information Gas Stations a new kind of public library service [Zeptejte se
na cokoliv - Čerpací stanice na informace - nový druh služeb veřejných knihoven]
- lektor Jouni Juntumaa, Finsko.
První ze studií informovala o službě ve Spojeném království, která poskytuje
společné rozhraní k informacím (z různých oborů a odvětví a v různých formátech)
zpracovaným klíčovými poskytovateli informací na místní, regionální i národní
úrovni. Zaměřuje se na informace, jejichž původci jsou organizace státní správy
a místní samosprávy, organizace veřejného sektoru, dobrovolné organizace, různé
společenské skupiny a komerční organizace. Za veřejnou informaci zpracovatelé
projektu považují informaci, která je občanu užitečná pro každodenní život nebo
mu pomáhá při účasti na společenském životě. Systém Seamless UK pokrývá témata
jako např. zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanost, právní otázky, volný čas
a řízení společnosti. (http://www.seamless-uk.info).
Druhá studie byla věnována činnosti knihoven zaměřené na mládež a konkrétně
se zabývala aktivitami Městské knihovny v Rijece (Chorvatsko). Referující (Verena
Tibjas) představila program knihovny pro dospívající mládež a zdůraznila, že
tvořivost, uspokojení a motivace jsou tři úhly jednoho trojúhelníku a že když
se celý proces odehrává ve skupině (např. tvůrčí psaní nebo výuka angličtiny),
může dojít k pozitivní změně v chování a postojích a konkurenční chování se
mění v kooperativní.
Třetí studie se zabývala projektem, který poukazuje na potřebnost kanálu
i pro rychlé vyhledávání či rešerše. Cílem projektu bylo zpřístupnit informační
služby veřejnosti prostřednictvím různých typů zařízení a vybavení. Zatímco
jiné sociální služby včetně služeb knihoven fungují převážně na samoobslužném
principu, systém IGS poskytuje individualizované informace každému, kdo využije
budky mobilní informační služby umístěné na veřejném místě (nádraží, nákupní
středisko apod.), nebo návštěvníku webovských stránek. Informační potřeby občanů
jsou rozmanitější, než si často v knihovnách myslíme. Máme tendenci považovat
knihovny za instituce, jejichž prvořadým úkolem je přivést uživatele (čtenáře)
k pramenům (zdrojům) informací. Nicméně to je pro mnoho uživatelů nedostačující,
protože jsou časově zaneprázdněni nebo nemají příslušné dovednosti.
http://igs. kirjastot.fi/
Na semináři č. 2 nazvaném Economic and social development [Ekonomický
a sociální rozvoj] měli účastníci konference možnost posoudit a diskutovat k
případovým studiím o projektech:
FINFO: Information for Ethnic Minorities in Denmark [Informace pro etnické menšiny
v Dánsku] - lektor L. D. Nielsen, Dánsko - www.finfo.dk,
Beasts - Boosting the Economy by Assisting SMEs in the Tourism Sector [Růst
ekonomiky za pomoci malým a středním podnikům v rezortu turismu] - lektor Elen
Rhys, Spojené království a InFormar [Informátor] - lektor M. A. Gonzáles Sanchez,
Španělsko.
První z projektů se zabývá poskytováním lepšího přístupu k informacím,
povinnostem a příležitostem pro etnické menšiny v Dánsku.
Druhý projekt se snaží přispět k ekonomickému rozvoji turismu zajištěním
přístupu malých a středních podniků na venkově k potenciálu elektronického trhu
a národním kulturním zdrojům.
Třetí případová studie španělské provenience byla věnována projektu skládajícímu
se z řady aktivit, které je možno shrnout do dvou bodů:
- zpřístupňování všech informačních zdrojů, jež jsou k dispozici v městské
knihovně
- využití nových informačních technologií pro osobní a společenský rozvoj
Na semináři č. 3 nazvaném Lifelong learning [Celoživotní vzdělávání]
byly představeny případové studie:
Learning Exchange Slovenia [Slovinská burza vzdělání] - lektor M. Spoljar, Slovinsko,
Public Libraries and Equal agenda [Veřejné knihovny a program Equal] - lektoři
P. G. Sola, Itálie a David Fuegi, Spojené království a European Computer Driving
License [Evropský vůdčí list pro práci s počítačem] - lektor Paulo Lettao, Portugalsko.
První případová studie se zabývala slovinským projektem Ljubljana Knowledge
Exchange. Jde o burzu výměny, která propojuje všechny, kteří hledají nebo nabízejí
informace. Zařízení udržuje čilé kontakty se soukromými rádii, novinami, televizí.
Vzhledem k tomu, že je umístěno ve veřejné knihovně, je zde řada možností k
podpoře aktivit vyvíjených přímo v knihovně a jejich doplnění. Více než 600
uživatelů knihovny denně využije služeb této burzy. Spolupráce mezi burzou a
knihovnou je velmi úspěšná a umožňuje realizaci četných společných projektů.
Druhá studie byla věnována programu Evropské unie EQUAL, který je zaměřen
na integraci zdravotně postižených do pracovního procesu. Mezi tisícem projektů,
jež jsou v rámci programu financovány, je jen málo těch, jež byly podány knihovnami.
Dva z nich, jež spadají do naší oblasti, jsou ABSIDE a LEARNEST. Oba projekty
jsou realizovány v rámci mezinárodní spolupráce a vycházejí z předpokladu, že
knihovny mají široce rozvětvenou síť a jsou veřejně přístupnými zařízeními.
ABSIDE je italským národním projektem zpracovávajícím modely školicích programů
pro občany, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce.
LEARNEST je projekt Spojeného království, který chce demonstrovat, že knihovny
jsou dobrými partnery pro instituce působící v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti
a že jejich práce může mít významný vliv na znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
Třetí případová studie představila projekt ECDL realizovaný některými
portugalskými veřejnými knihovnami za podpory Portugalského institutu pro knihu
a knihovny. V současné době spolupracuje při realizaci tohoto projektu 10 veřejných
knihoven.
Seminář č. 4 probíhal pod názvem Cultural Diversity [Rozmanitost
kultury].
První případová studie holandské provenience Digitizing cultural heritage
- a matter of Prudence [Digitalizace kulturního dědictví - záležitost moudrosti]
- lektor Janekke van Kersen, Holandsko informovala o Holandské asociaci digitálního
kulturního dědictví (DEN). Spolupracujícími organizacemi tohoto uskupení jsou
archivy, knihovny, muzea, a také organizace archeologického výzkumu. V rámci
DEN organizace spolupracují při vytváření infrastruktury pro digitální reprezentaci
kulturního dědictví a hrají důležitou roli při rozvoji digitálních služeb a
vytváření národní platformy pro mezioborovou a mezirezortní spolupráci v této
oblasti. (www. culturwijzer.nl)
Další studie (lektor Nuria Ferran, Španělsko) byla věnována projektu
COIN, jehož záměrem je poskytnout nástroje nezbytné pro vytvoření prostředí
založeného na www, které umožní sdílení obsahů na místní, regionální, národní
i mezinárodní úrovni. (www.coine.org)
Poslední studie tohoto bloku (lektor N. McDermott, Irsko) referovala
o projektu ACTIVATE, který byl ukončen v červnu roku 2002. Cílem projektu byl
vývoj souboru šablon pro vytváření tematických sítí. Uživatelsky přívětivá šablona
je k dispozici na webovské straně projektu. Sada programů může být užitečná
i těm, kteří mají minimální zkušenosti s IT pro založení vlastního lehce udržovatelného
portálu či tematické sítě. Šablona je atraktivní a levná příležitost pro celou
oblast kulturního dědictví.
Každý ze seminářů měl svého předsedu a také hodnotitele, jimiž byli významní
odborníci z oblasti knihovnictví a organizací, které s knihovnami úzce spolupracují.
Semináři č.1 předsedala paní Anna Maria Runkel, ředitelka odboru knihoven a
archivů Městského úřadu v Lisabonu (Portugalsko) a hodnotitelkou byla paní Deidre
Ellis King, ředitelka Městské knihovny v Dublinu (Irsko)
Semináři č.2 předsedal pan Rolf Hapel, ředitel Veřejných knihoven v Aarhusu
(Dánsko) a hodnotitelem pan Andreas Mitrowan, manažer projektu Bertelsmannovy
nadace (Spolková republika Německo).
Semináři č.3 předsedala paní Barbara Lison, ředitelka Veřejné knihovny v Brémách
a hodnotitelkou byla paní Audronne Glosiene, ředitelka Institutu knihovní a
informační vědy ve Vilniusu (Litva)
Semináři č.4 předsedala paní Jasmina Ninkov, ředitelka Městské veřejné knihovny
v M.Bojic (Srbsko) a hodnotitelem byl pan Costis Dallas, předseda a starší výzkumník
společnosti Critical Publics SA (Řecko).
Hodnotitelé seminářů přednesli v poslední den konference svá hodnocení. Lze
konstatovat, že veškeré případové studie byly hodnoceny jako přínosné pro rozvoj
nových forem práce ve veřejných knihovnách.
Konferenci uzavřeli svými referáty pánové Bernard Smith, ředitel "Preservation
and Enhancement of Cultural Heritage Unit" (Útvar ochrany a zkvalitňování
péče o kulturní dědictví Evropské komise) , Ian Pigott, hlavní administrátor
téhož útvaru při Evropské komisi a Chris Batt , ředitel Libraries&Information
Society Team Resource, The British Council for Public Libraries, Museums and
Archives ( tým Knihovny a informační společnost Britské rady pro veřejné knihovny,
muzea a archivy "Resource")
První dva se ve svých referátech se zabývali možnostmi zapojení veřejných knihoven,
archivů a muzeí do výzkumných programů Evropské komise v příštím období, zatímco
Chris Batt vtipným a zajímavým způsobem zhodnotil význam konference v Oeiras
a shrnul hlavní myšlenky a náměty pro budoucnost.
Chris Batt v úvodu uvedl údaje o počtu zúčastněných zemí, počtu delegátů, počtu
pronesených referátů a zpracovaných případových studií a potom se věnoval filosofii
veřejné knihovny 21. století, kde zdůraznil, že by knihovny měly vycházet z
toho, že jsou institucemi využívanými širokou veřejností a místy vhodnými k
setkávání a realizaci soukromých zájmových činností s pracovníky školenými ve
využívání informačních technologií.
Podtrhl také napojení na akci e-Europe, jejímž cílem je zajištění všeobecného
přístupu k počítačům a širokopásmovým sítím a motivace občanů k ovládnutí moderních
informačních technologií, aby mohli využívat širokou škálu kvalitních dokumentů
v elektronické podobě.Knihovny by se měly stát se mosty mezi jednotlivcem a
společností, minulostí a budoucností a různými etnickými skupinami. Předpokladem
je však hybridita zdrojů a integrace nových a tradičních služeb.
Za nejdůležitější úkoly pro budoucnost považuje pan Batt zpracování společné
strategie knihoven, muzeí a archivů, koordinovaný postup těchto institucí, intenzivnější
spolupráci mezi nimi, zvyšování kvalifikace informačních pracovníků, sledování
potřeb uživatelů, vytváření srovnávacích ukazatelů činnosti a realizaci dalších
výzkumných programů. V této souvislosti se také vyslovil pro co nejširší podporu
Manifestu konference.
Na závěr konference přijali účastníci dokument nazvaný
The Oeiras Manifesto. The PULMAN Agenda for e-Europe [Manifest projektu
PULMAN - program pro elektronickou Evropu], jehož znění předkládáme:
Ministři, nejvyšší političtí představitelé a odborníci z praxe z 36 evropských
zem í1) se dohodli na konferenci v Oeiras (Portugalsko)
ve dnech 13.-14. března 2003 na následujících prioritách:
Adekvátní financování a podpora na národní a regionální úrovni jsou nutné pro:
- posílení úlohy veřejných knihoven spolupracujících s archivy a muzei jako
základními stavebními bloky při uskutečňování cílů Akčního plánu e-Europe
2) a urychlení jejich vývoje jako center přístupu
ke zdrojům v elektronické podobě
- uspokojení potřeb všech občanů v informační společnosti podporou opatření
a postupů prosazovaných sítí PULMAN 3)
K dosažení těchto cílů musejí knihovny:
- nabízet inovované kvalitní služby s využitím digitálních technologií, aby
umožnily občanům dosáhnout osobních cílů v měnícím se světě a přispěly k soudržné
společnosti a úspěšnému ekonomickému rozvoji Evropy založenému na znalostech
- usilovat o prokazatelné zlepšení využívání služeb veřejných knihoven občany,
zejména těmi, kteří jsou v pásmu rizika vyloučení ze společnosti nebo odepření
služeb poskytovaných elektronickou formou s tím, že budou vycházet ze stávající
uživatelské základny, která představuje 150 milionů 4) registrovaných
čtenářů v 36 zemích sítě PULMAN
Účastníci konference projektu PULMAN se shodli na tom, že podstatný význam
pro občany bude mít průběžná podpora služeb knihoven, archivů a muzeí na místní,
národní a evropské úrovni ve čtyřech níže uvedených specifických oblastech.
Veřejné knihovny ve spolupráci s archivy a muzei by tedy měly
- v oblasti demokracie a rozvoje občanské společnosti:
- podporovat občanskou, demokratickou společnost uspokojováním potřeb celé
obce, poskytovat otevřený přístup ke všem kulturním hodnotám a poznatkům a
bojovat proti výlučnosti nabídkou atraktivních a příjemných prostor; potřebám
speciálních skupin uživatelů (jako jsou např. zdravotně postižení, mladiství,
senioři, nezaměstnaní a lidé žijící na venkově) by měla být věnována obzvláštní
pozornost
- podporovat rozmach služeb v elektronické podobě pro státní správu a samosprávu,
zdravotní péči, obchod a vzdělávání poskytováním plynulého, objektivního a
uživatelsky přívětivého přístupu k internetu a školení zaměřených na využívání
elektronických zdrojů
- v oblasti celoživotního vzdělávání:
- klást důraz na potřeby dětí a těch, kteří o ně pečují, poskytováním zábavného,
bezpečného a stimulativního prostředí pro práci na domácích úkolech i pro
volný čas s využitím her a nových technologií ve spolupráci se školami a dalšími
vzdělávacími institucemi
- vystupovat jako centra neinstituciálního a neformálního vzdělávání nabízející
literaturu, školení a podporu občanům všech věkových kategorií s možností
využívat všechny přednosti potenciálu vzdělávání prostřednictvím internetu
- přispívat k rozvoji funkční gramotné informační společnosti průběžnou podporou
čtení s využitím všech prostředků včetně WWW
- v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje:
- pomáhat v boji s počítačovou negramotností a dělením společnosti, navazujíce
na jejich prokazatelný úspěch jako nejvyužívanějších stanic veřejného přístupu
k internetu poskytováním přístupu a školení občanům s rizikem odepření přístupu
k internetu a služeb prostřednictvím nových médií a kanálů, jako je digitální
TV, budou-li lokálně dostupné
- spolupracovat s místními podnikatelskými komunitami a ostatními poskytovateli
služeb při podpoře růstu znalostní ekonomie v Evropě a poskytování informačních
služeb s přidanou hodnotou
- v oblasti rozmanitosti kulturního dědictví:
- podporovat pocit příslušnosti k obci, historii rodu a místa ve stále globalizovanější
společnosti pomocí při vytváření, zpřístupňování a ochraně digitálních i tištěných
dokumentů, které jsou ve fondech veřejných knihoven, archivů a muzeí, pro
budoucí generace
- podporovat etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou rozmanitost včetně
sociální integrace zvláště formou zapojování místních občanů a společenství
do tvorby "Paměti obce", jejíž součástí budou jak elektronické,
tak tištěné dokumenty
Přehled důležitých dokumentů:
- Museums, Intangible Heritage and Globalisation. Shanghai Charter[Muzea,
nedefinovatelné dokumenty a globalizace], ICOM (2002) - http://icom.museum/shanghai_charter.html
- IFLA Glasgow Declaration on Libraries, Information Services and Intellectual
Freedom [Deklarace zasedání IFLA v Glasgow o knihovnách, informařních službách
a intelekjtuálním vlastnictví] (2002) - http://www.ifla.org/faife/policy/iflastat/gldeclar-e.html
- IFLA Internet Manifesto [Manifest IFLA o Internetu] (2002) - http://www.ifla.org/III/misc/internetmanif.htm"
NAPLE Statement on European Public Libraries in Development [Prohlášení NAPLE
(National Authorities of Public Libraries in Europe) o rozvoji veřejných knihoven]
(2002) - http://www.bs.dk/naple/statement.htm
- EBLIDA statement on the role of libraries in lifelong learning [Prohlášení
EBLIDA o roli knihoven v celoživotním vzdělávání] (2001) - http://www.eblida.org/topics/lifelong/
lifelonglearning.htm#statements
- Lund Principles: e-Europe, creating cooperation for digitisation, DG Information
Society [Lundské zásady: Elektronická Evropa, vytváření kooperačních vztahů
pro realizaci digitalizace. Digitalizovaná informační společnost] (2001) -
http://www.cordis.lu/ist/ka3/digicult/lund_principles.htm
- Council of Europe/EBLIDA Guidelines on Library Legislation and Policy in
Europe [Rada Evropy/EBLIDA Doporučení pro legislativu a strategii knihoven
v Evropě] (2000) - http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Culture/Resources/
Reference_texts/Guidelines/ecubook_R3.asp#TopOfPage
- Council of Europe Recommendation on a European policy on access to archives
(2000)[Doporučení Rady Evropy k evropské strategii přístupu k archivům] -
http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Culture/Resources/
Reference_texts/Recommendations/ecubook_R1.asp#TopOfPage
- Copenhagen Declaration [Kodaňská deklarace] (1999) - http://presentations.aakb.dk/CopenhagenConference99/__declaration__.html
- Leuven Communiqué [Leuvenské komuniké](1998)
- Report on the Role of Libraries in the Modern World of the Committee on
Culture, Youth, Education and the Media of the European Parliament [Zpráva
výboru Evropského parlamentu pro kulturu, mládež, vzdělání a média] (1998)
- http://www.eblida.org/topics/infosoc/A4-0248_ryynanen.pdf
- Museums and Cultural Diversity: Policy Statement, ICOM [Muzea a kulturní
rozmanitost: Strategické prohlášení](1997) - http://icom.museum/diversity.html
- IFLA/UNESCO Public Library Manifesto Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách
(1994) - http://www.ifla.org/VII/s8/unesco/manif.htm
Poznámky:
(1) Síť projektu PULMAN zahrnuje členské státy EU, kandidátské
státy a přidružené země: Albánie, Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina,
Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie a
Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Makedonie,
Moldávie Holandsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko,
Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Turecko, Ukrajina, Spojené království, Jugoslávie
(Srbsko a Černá Hora).
(2) http://europa.eu.int/information_society/eeurope/index_en.htm
(3) http://www.pulmanweb.org/DGMs/DGMs.htm
(4) http://www.libecon.org
Akční plán přijatý na konferenci v OEIRAS
Účastníci konference projektu PULMAN vyzývají ministry, politiky a přední odborníky
z knihovnické praxe na národní i místní úrovni, aby během stanoveného období:
- určili strategii pro využití a rozvoj dovedností a infrastruktury komplexní
evropské reálné sítě veřejných knihoven, archivů a muzeí za účelem plného
rozvoje sociálního, kulturního a ekonomického potenciálu
- identifikovali národní, regionální a místní priority, pokud jde o financování
základních činností, jako jsou poskytování přístupu ke zdrojům v elektronické
podobě a internetu, digitalizace, testování nově zaváděných služeb, zabezpečování
odpovídající technické infrastruktury včetně širokopásmového propojení, kde
je uskutečnitelné, a přijetí společných standardů
- zvážili zřízení mezioborových agentur a realizaci spolupráce mezi ministerstvy
pro zajištění koordinovaného postupu v oblasti zpřístupňování kulturního dědictví
(veřejné knihovny, muzea a archivy)
- rozvíjeli efektivní spolupráci mezi rezortem ochrany kulturního dědictví
a ostatními rezorty (výchova a vzdělávání, služby, turismus, organizace a
společenství v obci atd.) v zájmu rychlého rozvoje místních služeb, jakož
i jejich efektivního poskytování a řízení
- prostřednictvím nejmodernějších IT poskytli interaktivní přístup k dokumentům
dokumentujícím historii regionu či místa, literaturu, umění, hudbu a zájmy
obce a upraveným (tam, kde je to účelné) do souboru vzdělávacích programů
- podporovali rozvoj modelových a vzorových zařízení a stimulovali tak rozšíření
úspěšné praxe tam, kde je to nezbytné pro zavádění inovovaných služeb
- uskutečnili nábor nových zaměstnanců a realizovali opatření v oblasti školení
personálu, adekvátního odměňování a vytvoření podmínek k poskytnutí kapacit
a dovedností, aby bylo možno efektivně uspokojovat potřeby uživatelů, tzn.
podporu vzdělávání a využívání IST (moderních informačních technologií)
- zajistili monitorování měnících se potřeb uživatelů jako součásti vytváření
strategie rozvoje a investičního plánování založeného na podkladech z praxe
- měřili a hodnotili služby pravidelně, zvláště pak ty, jež využívají moderních
technologií, a stanovili orientační kritéria pro hodnocení dopadu a realizace
investic
- navrhli na národní a evropské úrovni výzkumné aktivity a aktivity, jež
přispějí ke
spolupráci se sponzory a podniky soukromého sektoru včetně těch, jež jsou
specializovány na zpřístupňování informací, budování fondů a digitalizaci
Konference v portugalském Oeiras byla nejen vyvrcholením a ukončením více než
dvouleté činnosti, ale také setkáním, na kterém se uvažovalo o dalších perspektivách
započatých aktivit. V rámci 6. rámcového programu Evropské unie pro výzkum,
technologický rozvoj a demonstrace se ( a to vyplynulo i z vystoupení B.Smithe
i I. Pigotta) zdá být perspektivní oblast místních kulturních služeb, vytváření
elektronických "pamětí obcí" a spolupráce při zpřístupňování místních
a regionálních kulturních hodnot. V této souvislosti bude také nutno vytvořit
podmínky pro zpracování společné strategie postupu veřejných knihoven, archivů
a muzeí, která se stane základem pro zhodnocení kulturního dědictví v regionech
a přilákání politické i finanční podpory.
V současné době probíhají přípravné práce (které organizuje firma MDR Partners
resp.Rob Davies z Velké Británie) k zahájení "Koordinační akce", která
má být jakýmsi "mostem" k programu "Paměť obce", (jenž má
být vyhlášen v rámci 6. rámcového programu v roce 2004) a připravit podmínky
pro spojení různých lokálních a regionálních sítí, národních a místních úřadů,které
jsou odpovědny za služby veřejnosti s průmyslovými podniky, politiky, s obchodními
a turistickými organizacemi a výrobci hardware k urychlenému položení základů
efektivní sítě, která by byla zaměřena na individuální potřeby občanů.
Česká republika vyslovila předběžně souhlas s účastí jak na zmíněné "Koordinační
akci" tak na programu "Paměť obce".
Komplexní přehled o aktivitách projektu PULMAN naleznete na webové straně http://www.pulmanweb.org/.
05.05.2004 - Miroslav Ressler
|
|